Jarmila Švehlová

Jarmila Švehlová se narodila v Olomouci 11. 2. 1956 do umělecké rodiny.

Její otec, sólista Národního divadla Zdeněk Švehla, byl zcela výjimečnou osobností operního světa. Jeho lyrický tenor neměl na naší scéně obdoby, a vysoká umělecká laťka, která byla v rodině nastavena, měla na Jarmilu zásadní vliv. Maminka Jarmila, členka baletu Olomouckého divadla a později pedagožka, vedla Jarmilu i své další žačky od útlého věku k přirozené lásce k pohybu a k vnímání hudby. Důraz kladla nejen na rozvoj pohybového talentu, ale i na improvizaci a výraz. Právě zde byl položen základ Jarmiliny touhy stát na jevišti a hrát.

Vystudovala hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři (1978). Už během studií debutovala na scéně Národního divadla, poté působila v Divadle S. K. Neumanna (dnešní divadlo Pod Palmovkou) a následně dlouhodobě v Divadle na Vinohradech (do roku 1994). Následovaly další divadelní scény až do dnešní doby.

Výrazně se prosadila v televizi – od pohádkových rolí princezen, kde srdce diváků získala především princezna Babetka v pohádce “Což takhle svatba, princi? až po silné charakterní postavy (např. Vánice, Radosti života, Okres na severu, Kverulantka aj.). Významná je i její práce v rozhlase.

Další zásadní kapitolou její kariéry je také dabing. Už v roce 1980 byla oceněna za hlas Liv Ullmann v Podzimní sonátě. Dabovala desítky světových hereček (mj. Catherine Deneuve, Sharon Stone, Ornellu Muti) a má na kontě tisíce rolí. Za dabing ve filmu Nesmrtelná Callasová získala nominaci na Cenu Františka Filipovského.

Od roku 2000 se intenzivně věnuje také malbě. Jejím učitelem, průvodcem byl sám mistr Jiří Anderle.